Voda je žena, je to čistý jin. Je vitální a silná. Je jí vlastní spirálovitý, klikatící se a vířivý pohyb. Když je v pohybu má schopnost dávat život a udržovat ho. Má schopnost se sama čistit. Horský potok umí vyloučit rozpuštěné částice z tlejícího těla ovce za 140 metrů. Naopak voda bez pohybu stagnuje a přitahuje energii kažení se a nemoci.
Tajemná moc spirály
Tvar spirály se v přírodě nalézá velmi často a v rozličných variacích. Všechen růst se odehrává ve spirále. 
Rozvíjení listu kapradiny, růst fazole ze země, tvar ulit šneků, rohy antilop, seřazení okvětních lístků, šišek jehličnanů nebo mřížka plodu ananasu to všechno jsou příklady spirál kolem nás. Také střídáním oblastí nízkého a vysokého tlaku mohou v atmosféře vznikat velké vířivé struktury. V největším měřítku se tento princip projevuje u spirálních mlhovin a galaxií ve vesmíru. Spirálová struktura se nalézá i v mikrosvětě, je obsažena v každé buňce ve formě DNA jako nosný prvek dědičné informace.
Tyto principy platí pro jakoukoli vodu v přírodě, i pro tu, která je obsažena v živých organismech, člověka nevyjímaje. Pohyb těla a „nestrnulost“ na mentální úrovni jsou důležitými faktory k udržování kvality naší vnitřní vody.
Spirály jsou stejně jako oscilátor, silný magnet, chemikálie nebo síla zdrojem frekvence s určitou vibrací.Jsou to skutečně silné tvarové zářiče energie. Velmi citlivé molekulové shluky vody senzitivně dokáží reagovat na tyto frekvenčně-vibrační impulzy. Přeskupují se dle charakteru vibrace(informace), které je voda vystavena. Uchování těchto vibrací ve struktuře vody jedinečně zachytil Masaru Emoto ve svých fotografiích krystalů zmrzlé vody.
Jak to souvisí s výzkumem Viktora Schaubergera? Tento rakouský myslitel říká: „Formou pohybu, která tvoří, rozvíjí, zušlechťuje a buduje, je spirálový pohyb z vnějšku dovnitř, tedy pohyb dostředivý. V přírodě jej nalezneme tam, kde pracují budující síly: ve spirálních mlhovinách ve vesmíru, v pohybu našeho planetárního systému, v přirozeném pohybu vody, krve a míz.
Rozkladná, uvolňující forma pohybu je naproti tomu odstředivá. Nutí pohybující se části ze středu směrem k okraji. Jde o „přímý“ pohyb. Prvek systému se uvolní, rozplyne a rozloží. Příroda používá tento pohyb k rozkladu opotřebovaných celků, aby pak z jednotlivých zlomků znovu složila pomocí dostředivého pohybu nové formy. V přírodě se obě formy pohybu neustále střídají, budující princip však musí převažovat, aby mohl probíhat vývoj.
Podle testování Dr.Wolfganga Ludwiga se do struktury běžné vody, podobně jako je tomu u homeopatie,otiskuje vibrační vzorec chemických toxinů a pitím se přenáší do lidského těla.
Cíleným spirálovitým pohybem lze tyto pro člověka negativní informace obsažené v paměti vody neutralizovat a nahradit je vibračním vzorcem, který je v souladu se samočistícím přírodním pohybem vody.
Mícháním lžičkou v šálku čaje nebo kávy si vlastně podvědomě rozhýbáváme nápoj do pravotočivé zušlechťující spirály.
Šamani v Peru využívají desetitisíce let starých spirál z kamenů na planině Nazca, ve kterých chodí proti směru hodinových ručiček, aby se očistili a zbavili všech škodlivin v energetickém těle. Odcházejí z nich zase v obráceném směru, aby „natankovali“ a sebrali novou sílu.
Mimo jiných hledisek jsme se také řídili těmito principy při sestavování spirálového labyrintu v harmonizeru a vytvořili tak jeden z účinných způsobů revitalizace vody. Dalším z nich je použití Fibonacciho spirály.